LST News

Tomáš Ryska: S konopím až do Japonska

Jedna z nejzajímavějších, ale donedávna také nejméně viditelných osobností konopného sektoru nejen v Česku, ale celé Evropě. Akademik, badatel, filmový tvůrce, podnikatel a zarputilý bojovník za ukončení konopné prohibice.

Kdy a proč jste se začal zabývat konopím?

O konopí jsem se začal zajímat v roce 1993. Byl jsem v posledním ročníku na střední škole v Americe, odebíral časopis High Times a s nadšením četl knížku Jacka Herera Císař je nahý (Emperor Wears No Clothes). Když jsem se vrátil do České republiky, konopí bylo zcela mimo veřejný zájem. Neexistovala žádná veřejná debata, lidé nevěděli, jak „ta marihuana“, myslím rostlina konopí, vůbec vypadá. Kamarád tehdy pěstoval ve veřejných květináčích na Moravském náměstí v Brně, kudy denně chodí tisíce lidí. Byla to doba, kdy v Česku neexistovaly growshopy nebo seedbanky a pro kvalitní genetiku se jezdilo až do Amsterdamu. Kampaň za léčebné konopí, kterou jsem tehdy živě sledoval v Americe, měla do Česka teprve přijít.

Jak jste se ke konopí dostal profesně?

V Česku jsem později pracoval na výzkumném projektu Akademie věd, který se věnoval vztahům mezi biomedicínou a alternativními léčebnými praktikami. Zatímco kolegové studovali vstup čínské medicíny do českého zdravotnictví, moje část projektu byla zaměřena na léčebné konopí.

Do Japonska dodáváme CBD pro děti nemocné epilepsií, u nás a na Slovensku podporujeme několik veterinářů a útulků.

Několik let jsem tehdy trávil mezi pacienty, jejich rodinami a blízkými, lékaři a farmaceuty. Později jsem pracoval jako konzultant a vedoucí výzkumu v konopných společnostech v Anglii a v roce 2018 jsem u nás založil svoji vlastní.

Takže jste akademik i podnikatel. Jak se tyto dva svět snoubí?

Čas, který věnuju práci, dělím mezi univerzitu a byznys. Konopí prochází oběma světy. V posledních letech jsme na fakultě realizovali několik projektů zaměřených na tuto rostlinu. Minulý rok byl realizován výzkum léčebného konopí v České republice, rok před tím projekt na veterinární přípravky s CBD. Naše firma Astrasana Holding je dokonce oficiálním partnerem fakulty a máme tak možnost podpořit studující a jejich vzdělání. Vedení školy včetně děkana mě v aktivitách spojených s regulací konopí v Česku podporuje. Jsou to rozumní a vzdělaní lidé, kteří vidí, že regulace je správné a potřebné řešení.

Jak jste se dostal ke konopnému byznysu v zahraničí?

Společnost Astrasana Holding jsme založili se třemi kolegy, které jsem potkal v době, kdy jsem pracoval v Anglii – Švýcarem, Angličanem a Japonkou. Díky předchozím zkušenostem a kontaktům jsme během krátké doby vytvořili vertikálně integrovanou konopnou společnost s pobočkami ve Švýcarsku, Anglii, České republice a Japonsku. Naše aktivity jdou napříč různými produktovými kategoriemi, od velkoobchodu s kanabinoidy přes kosmetiku, potravinové doplňky a veterinární přípravky až po léčebné konopí do lékáren. Ve Švýcarsku jsme byli první, kteří začali dodávat lékárnám extrakt za ceny přijatelné pro tamní pacienty.

Jste nějak přítomní i na českém trhu?

V Česku máme tři společnosti. Jedna se věnuje velkoobchodu s konopnými surovinami, druhá léčebnému konopí a třetí veterinárním přípravkům.

V Brně máte dokonce svoji vlastní lékárnu. Co všechno v ní člověk najde?

Ano, pokud pojedete od Úrazové nemocnice nebo od IBC v Brně na Kolišti, nemůžete ji přehlédnout. Výlohy jsou polepeny modifikovanými listy konopí. Co se týče produktů z konopí, v nabídce lékárny je v tuto chvíli řada kosmetiky a doplňků Astrasana a veterinárních přípravků Releaf for Pets a Tamacan. S lékárnou přes chodbu sousedí laboratoř specializující se na léčebné konopí. Ta by měla v březnu po dlouhém úsilí konečně uzavřít náročný proces certifikace Správné výrobní praxe (GMP).

To nám umožní začít vyrábět produkty z konopí, které v českých lékárnách chybí a které jsou „uživatelsky přívětivé“ pro pacienty i lékaře. Samozřejmě bychom již mohli vyrábět v lékárně, kde se pro pacienty připravuje mnoho produktů, ale rozhodli jsme se počkat. Certifikace GMP je pro nás velmi důležitá z dlouhodobých strategických důvodů, mezi které patří i výroba přípravků z konopí pro pacienty. Co se týká květů, českým pacientům nabídneme několik odrůd od zahraničního pěstitele a ve druhé polovině tohoto roku začneme dodávat svou vlastní produkci.

Jako jedna z mála konopných firem působíte v Japonsku, kde stále panují velmi přísné prohibiční zákony, i co se týče CBD. Jak jste se tam dostali?

Naše přítomnost na trhu v Japonsku je zásluhou japonské partnerky holdingu Chikako Yoshida. Před vstupem do konopného byznysu pracovala v diplomatických službách OSN, kde se specializovala na drogy a terorismus. Od té doby se stala jednou z nejvlivnějších postav konopného průmyslu v Japonsku. Díky dlouholetým vztahům a loajalitě japonských firem dnes Astrasana Japan patří mezi největší firmy na tamním trhu.

Zmiňoval jste i veterinární projekt. O co se jedná?

Věnujeme se zejména veterinárním přípravkům s CBD. Vlastníme produktovou řadu Releaf for Pets a máme podíl v rakouských značkách Tamacan a Calitamex. Tamacan ve své praxi používá více než 2 000 veterinářů v Rakousku a Německu.

Loni jste vstoupil do Českého konopného klastru CzechHemp a následně se velmi aktivně zapojil do právě se rozbíhající kampaně za dekriminalizaci a regulaci. Proč?

Plánovaná regulace tzv. rekreačního konopí pro nás nemá žádný obchodní potenciál. Do určité míry je naopak proti našim obchodním zájmům. Kdybych ale přemýšlel jen o tom, jak vydělat peníze, podnikal bych ve financích. Čas od času se snažíme podpořit aktivity, ve které věříme, i když to třeba jde za hranice našich byznysových zájmů.

Čas od času se snažíme podpořit aktivity, ve které věříme, i když to jde za hranice našich byznysových zájmů.

Už druhým rokem dodáváme do Japonska CBD pro děti nemocné epilepsií, u nás a na Slovensku podporujeme několik veterinářů a útulků nebo třeba našimi produkty sponzorujeme lva Slaviho v bulharské ZOO Sofia. Před pár lety se přestal hýbat a veterináři předpovídali, že pojde. Tehdy jako poslední možnost vyzkoušeli naše CBD a lev okamžitě zareagoval. Od té doby ho sponzorujeme. Právě tyto projekty dávají naší práci smysl. Nejedná se o marketing nebo dnes tak populární společenskou odpovědnost. Obvykle o těchto našich aktivitách vůbec nemluvíme. Toto je vlastně poprvé, kdy je zmiňuji veřejně.

Jak vidíte nejbližší budoucnost?

Rok 2024 bude pro konopnou komunitu a průmysl zásadní. Je důležité, abychom se pokusili zorganizovat a společně podpořili legislativní návrh, který obsahuje nejen dekriminalizaci, ale i regulaci. Máme příležitost, která se dlouho nemusí opakovat.

Zdroj: https://magazin-konopi.cz/

NERV radí regulovat!

Na konci ledna zveřejnila Národní ekonomická rada vlády (NERV) celkem 37 doporučení na zlepšení neutěšeného hospodářského stavu České republiky. Jedním z nich je regulace konopí a ukončení nesmyslné represe. O detailech jsem si povídal s členem NERVu a ekonomem z Metropolitní univerzity Praha Dominikem Stroukalem.

Z jakých podkladů a zdrojů jste v NERVu vycházeli při formulování svých doporučení ohledně regulace konopí?

Členem NERVu je mimo jiné i ekonom Libor Dušek, který se tomu zevrubně věnoval v nedávné analýze RIA. Tu vypracoval kolektiv odborníků vedený adiktoložkou Vendulou Běláčkovou, takže jsme nemuseli znovu „vynalézat kolo“. Ostatně tak to bylo u drtivé většiny představovaných opatření. V České republice existuje celá řada rozumných nápadů na to, co a jak udělat, aby se tu lépe žilo. Horší je to s překlopením do praxe. Pořád se říká, že nemáme vizi, ale my těch vizí máme mraky, spíš nám chybí strategie a občas i odvaha něco udělat.

Máte k dispozici nějaké vlastní analytické výstupy v této oblasti, například ohledně potencionálních výnosů?

Přišli jsme s 37 opatřeními včetně mnoha podbodů, ale je nám jasné, že cílová skupina v podobě politiků nemůže číst tisícistránkový dokument, takže jde spíš o takový úvodní výkop. Většina bodů je podložená studiemi, jako je tomu i u regulace konopí. Teď je míč u vlády, která se musí rozhodnout, kterým bodům dá prioritu.

Je pro mě nepochopitelné, že chce někdo někoho trestat za to, že si něco vypěstuje nebo vykouří.

NERV to dělat nemůže, my jsme nikým nevolený poradní orgán několika nadšenců, kteří to dělají zadarmo ve volném čase. Politici mají mandát od voličů a musí určit, co jsou priority. Až nám řeknou, na které body se máme zaměřit, moc rádi je rozpracujeme do nejmenšího detailu. Anebo případně vytáhneme už rozpracované ze šuplíku a jen je oprášíme.

Tvrdíte, že „extrémně represivní přístup k drogám zatěžuje rozpočty a životy uživatelů bez hmatatelného efektu na snížení spotřeby a omezení škod.“ Můžete to rozvést?

To není nic nepředstavitelného. Stejně jako u jiných represí jsou to náklady na vytváření práva a jeho vymáhání. Obecně to nezní jako nic obrovského, ale v součtu se to už vyšplhalo na stovky milionů, možná i miliardy. Navíc máme příklady ze zahraničí a můžeme s nimi pracovat jako s případovými studiemi. Nikdy přesně neodhadneme dopad přímo na Českou republiku, ale politika se nemusí dělat přes opatření, která platí navždy. Ideálně bychom měli sbírat data a po roce dvou udělat zhodnocení a parametry případně upravit. Není ostuda to neudělat perfektně hned napoprvé, ale ostuda je vůbec nevykročit správným směrem.

Zabývali jste se i tím, jak přesně by se ty tresty měly liberalizovat, o kolik a za co, aby to mělo ty a ty dopady?

Existují řady studií, které nabízejí několik variant – například již zmiňovaná analýza RIA. Ale pořád platí, že to jsou věci, které se musí dělat postupně. Pokud politici, kteří k tomu mají mandát, bouchnou do stolu, tak se začnou napočítávat varianty, z nichž si nakonec vyberou.

Vizí máme mraky, spíš nám chybí strategie a občas i odvaha něco udělat.

Já jsem liberál, pro mě je zcela nepochopitelné, že chce někdo někoho trestat za to, že si něco vypěstuje nebo vykouří. Zločiny bez obětí. A když už má být nějaká represe, tak ji aspoň dělejme rozumně a na základě vědeckých poznatků a dat.

Uvádíte, že „pokud by gram marihuany stál 250 korun, stát by mohl z DPH ve výši 21 procent a spotřební daně 25 procent získat 115 korun. “ Nedávala by větší smysl zejména v prvních letech mnohem menší daňová zátěž, aby nedošlo k zadušení komerčního trhu ještě v zárodku?

To je pravda a je to jedna z variant, kterou bych já osobně preferoval. V našem návrhu jsme šli opravdu jen po povrchu a nabídli vládě cestu, kterou se vydat. Výpočet je naprosto arbitrární a ilustrační. Ale výsledné číslo nebude daleko od reality, protože obdobně stát daní legální drogy, tedy tabák a alkohol. Samozřejmě s tou podivnou výjimkou u tichého vína.

Odpůrci by řekli, že upřednostňujete peněžité zisky před ochranou mládeže. Jak byste na takovou výtku reagoval?

Přesně naopak. Celé to děláme zejména kvůli ochraně mládeže, a co čert nechtěl, ono se to navíc ještě vyplatí.

Kouzlo konopné rostliny jako potraviny

Konopí, rostlina s vědeckým názvem Cannabis sativa L., je v současné době známá každému. Jedni ji chválí, druzí zatracují. Pro někoho je milosrdná, pro někoho krutá. A tak si často klademe otázku, kdo z nás má pravdu. Je nebezpečná? O tom by se mohly vést polemiky. Vždyť kolem nás roste tolik roztodivných rostlin, které nám při požití mohou uškodit. A nutno dodat, že jsou zcela legální. Nikdo nás nevaruje, nikdo nám nehrozí, nikdo nám tyto rostliny nezakazuje.

A pak tu je to chválené i prokleté konopí. Již po tisíce let bylo používáno jako průmyslová rostlina, pokrm, lék i jako rekreační droga. Je skutečně tak nebezpečné?

Po celá milénia se užívalo tak, že se pěstovalo, sklízelo a semena sloužila jako pokrm pro lidi (ptáci si na nich také dovedli pochutnat) či k další setbě. To, že bylo vždy v minulosti vnímáno pozitivně, vidíme u nás z písniček, říkadel, zvyků, tradic, zákazů, rozpočítadel, jazykolamů či pranostik – vše o konopí a vždy pozitivně.

Semencová kaše kdysi doma nikde nechyběla.

Šlo o odrůdy s různým obsahem látek, o které je dnes zájem. Byly to především látky antibakteriálně účinné. Lidé to tenkrát nevěděli, ale takové konopí je léčilo, a to jim stačilo, tenkrát je nepotřebovali analyzovat.

CBDA z Olomouce

Až v roce 1950 profesor Zdeněk Krejčí z lékařské fakulty v Olomouci zjistil antibakteriální účinky konopí a spolu s profesorem Františkem Šantavým tuto látku izolovali a identifikovali. Nazvali ji kyselina kanabidiolová (CBDA). Byla to vůbec první přirozená kanabinoidní látka, která byla v rostlině identifikována a u níž byla určena struktura. Před ní byl sice v konopí již v roce 1940 identifikován kanabinol, ale to je ve skutečnosti artefakt, který vzniká z tetrahydrokanabinolu.

Zhruba od roku 1954 se konopí začalo používat ve Fakultní nemocnici v Olomouci k léčbě pacientů. Směsi těchto látek byly extrahovány z konopí, které se používalo k průmyslovému zpracování na vlákno. Legální – nelegální, to nikoho v Olomouci nezajímalo a léčba konopím pokračovala až do roku 1990, kdy jsem odešel do Izraele bádat, proč vlastně konopí léčí. Tím také bohužel léčba konopím v Olomouci skončila.

Zde musím dodat, že konopí jsme pěstovali na dvou pozemcích Výzkumného ústavu zelinářského. Rostlo pěkně vysoko (některé rostliny dosahovaly až výšky čtyř metrů) a rostlo bez plotu. Nikdy mi nikdo neutrhl z těchto rostlin ani jeden lístek, i když jsme tam někdy pěstovali rostliny, které by bylo možné použít jako drogu. Dnes by ani na oploceném pozemku nepřežilo jedinou noc.

Omamné konopí kdysi a dnes

Potom je tu konopí, které se však pěstovalo bez agrotechnických zásahů, které se dělají do rostlin dnes, aby se zvýšil obsah látek, o které je zájem. Tyto rostliny obsahovaly vyšší množství kyseliny tetrahydrokanabinolové, která snadno dekarboxyluje na dnes již tak známý psychoaktivní tetrahydrokanabinol (THC).

Ano, toto konopí bylo užíváno ve světě rekreačně k útěku od reálného světa a jeho účinky byly bohatě popsány. Příroda to udělala tak, že mohlo být používáno jako droga, ale obsah THC byl v takové koncentraci, která uživateli přinesla příjemné pocity, a přitom mu neškodila. Ve skutečnosti na ně nebyla fyzická závislost a ta psychická závislost byla nicotná. Užívalo se hlavně v Asii.

Naši předkové nebyli žádní hlupáci – měli po staletí vyzkoušené, že konopné semínko je zdravé, chutné a výživné.

V Evropě některým jedincům zvědavost nedala a jali se toto konopí (vrcholky samičího květenství, které se nazývají marihuana, a pryskyřice zvaná hašiš, jež na těchto vrcholcích vzniká) zkoumat a kouřit. A závislost? Drtivá většina uživatelů, jakmile dospěli, dostudovali či se oženili/vdaly, konopí přestali bez jakéhokoliv problému užívat.

Dnes tomu tak bohužel není, neboť byly vypěstovány k rekreačnímu užití tak silné odrůdy s velmi vysokým obsahem THC (i kolem 30 %), že člověku mohou škodit. Tedy za pravidel léčebného použití nikoliv, ovšem při použití rekreačním uživatelem, jenž nic neví o odrůdě a koncentraci obsahových látek, může dojít k předávkování, které takového uživatele od použití odradí jednou provždy. Tak také šlo do pozadí užívání hašiše coby formy koncentrovanějšího THC, neboť tu koncentraci více nežli dostatečnou přebrala marihuana.

Anandamid a rozvoj výzkumu

Když byly v roce 1988 v mozku objeveny kanabinoidní receptory a v roce 1992 izolována a identifikována první endokanabinoidní látka – anandamid, byla následně objasněna funkce celého endokanabinoidního systému v lidském těle. Zjištění, že kanabinoidní receptory jsou jedny z nejrozšířenějších v našem organismu a vyskytují se prakticky ve všech jeho částech, nám objasnilo, proč je konopí tak účinné téměř na všechny nemoci. Tím se vědecky vysvětlila léčebná síla konopí, což následně způsobilo v celém světě explozi jeho použití a jeho vědeckého výzkumu.

Moudrost předků

Nyní se dostávám k neméně důležité složce konopí, totiž konopným semenům. Již v roce 1955 vědci v Olomouci prezentovali léčbu dětí s tuberkulózou konopným semenem. Velice těmto dětem prospívalo. A takto bych rád vzdal hold konopnému semínku. Není to pouze pokrm pro ptáčky, semenec, po kterém jsou zdraví a pěkně se jim lesknou křídla. Je to především pokrm pro nás.

Konopí a dlouhověkost

I když je užívání marihuany v Číně nelegální, pěstování konopí k průmyslovému zpracování nebylo zakázáno nikdy. V čínském lékopise bylo vždy uváděno konopné semínko. V Číně existuje stará konopná kultura. Obyvatelé okresu Bama mají pověst nejzdravějších a jsou středem pozornosti geriatrů. Vesnice Ping´an vyniká dlouhověkostí. Z 10 000 obyvatel této oblasti dostanou rakovinu pouze čtyři. Jedním z jejich tajemství dlouhověkosti je polévka připravené z olejnatých konopných semen. Je zde nejvyšší četnost lidí ve věku přes 90, 100 a 110 let. Nejstaršímu muži bylo 115 let a nejstarší čínská žena zemřela v roce 2021 ve věku neuvěřitelných 135 let!

Semencová kaše kdysi nechyběla v žádné domácnosti. Byl to pokrm, který naši předkové užívali po staletí. A oloupané konopné semínko je moc chutné, je jako oříšky, a navíc velice zdravé a výživné (…)

Zdroj: https://magazin-konopi.cz/

Co dnes pálí konopné pacinety

Český systém léčebného konopí stále trápí řada nedostatků. Politici usilovně jednají o změnách ve způsobu preskripce, rozšíření povolených indikací i lékařských specializací, stejně jako zjednodušení byrokracie a zbytečně složitého systému kódů. Méně pozornosti se ale věnuje jiné problémové oblasti – komunikaci pacientů s lékaři a lékárnami.

Jakožto registrovaný pacient mám osobní zkušenost a vím, jak náročné bylo zpočátku vybrat vhodné odrůdy, najít ve městě ochotnou lékárnu a nastavit efektivní komunikaci mezi lékařem, mnou a lékárnicemi. A to jsem měl velké štěstí na osvíceného doktora i pohodovou lékárnu nedaleko bydliště.

Samé otazníky

Díky tomu, že o léčbě konopím veřejně píšu, obracejí se na mě často začínající konopní pacienti s prosbou o radu. V poslední době se některé dotazy začaly opakovat, a tak jsem se rozhodl dát odpovědi na papír:

1. Chci změnit předepsanou odrůdu, protože tu samou užívám půl roku a nepůsobí už tak efektivně. Mám s tím oslovit lékaře, nebo lékárnu?

Stejně jako každé jiné léčivo i konopí předepisuje lékař, lékárna ho pouze objednává a vydává na základě kódu e-receptu, který vám vystaví právě ošetřující lékař. Pokud chcete zkusit jinou odrůdu, musí váš lékař znát kódy a mít alespoň základní přehled o nabídce a dostupnosti. V prvních letech byla k dispozici pouze hrstka odrůd, dnes se jedná o několik desítek od minimálně tří distributorů.

Měsíční limit se počítá od data výdeje, nikoli obdržení receptu.

V nabídce jsou jak kultivary z dovozu (kromě Kanady i z Uruguaye nebo Severní Makedonie), ale čím dál více se prosazují i konopná léčiva z domácí produkce. Pokud váš lékař nemá o aktuální nabídce přehled, můžete mu ulehčit práci a na webech distributorů dohledat kódy jednotlivých odrůd, ověřit jejich dostupnost a tuto informaci lékaři předat. Hlavními distributory jsou dnes  Annabis, Czech Medical Herbs a Motagon.

2. Jak poznám, že lékárna může vydávat léčebné konopí?

Vydávat léčebné konopí může každá lékárna v Česku, ne vždy ale mají zájem. Nejedná se totiž o moc výdělečnou činnost a mezi lékárníky někdy přetrvává i nedůvěra k „marihuaně“. Stačí ale, aby zavolali velkodistributorům, kteří rozvážejí léky, a ověřili si, zda mají odrůdu z e-receptu na skladě. Takto jednoduché to je ovšem pouze pro předepsanou sušinu k inhalaci (vaporizaci).

Pokud vám lékař předepisuje kapsle nebo další konopná léčiva, která vyžadují individuální přípravu (masti, čípky atd.), je pochopitelné, že většina lékáren na to stále není dostatečně vybavená a nic vám nepřipraví. Jestliže ale váš lékař předepisuje kapsle či masti s konopím pravidelně, v naprosté většině případů má už nějakou spolupracující lékárnu, která disponuje potřebným vybavením i proškoleným personálem. Většinou se jedná o velké nemocniční lékárny.

3. Jak se mám domluvit s lékárnou při prvním odběru? Když rovnou přijdu s receptem, budou mít mé konopí na skladě?

Při prvním kontaktu s lékárnou je potřeba předem zavolat a vysvětlit, co po nich chcete. Potvrdí-li vám, že vaše konopí mohou objednat, přepošlete jim e-recept, který vám vystavil a poslal na mobil váš lékař. Následně by měla lékárna objednat sušinu a dát vám vědět, kdy bude k vyzvednutí. Obvykle to bývá do 24 hodin, v případě výroby individuálně připravovaných léčiv to může být déle.

Recept platí standardně čtrnáct dní od vydání.

Lékárna je zároveň před vydáním povinna provést takzvanou organoleptickou kontrolu, tedy vizuálně a čichem ověřit, že konopí není plesnivé. Kromě toho je nutné počítat s povolenou desetiprocentní odchylkou u hmotnosti, protože konopí jakožto rostlinný materiál přirozeně schne a ztrácí na váze. Nemůžete se proto na lékárníka zlobit, že vám vydává přesušené konopí s otevřeným obalem a dost možná i s o něco nižší váhou – není to jeho vina. 

4. Jak je to s platností receptu?

Recept platí standardně čtrnáct dní od vydání, ale pozor – váš měsíční limit se počítá od data výdeje, nikoli obdržení receptu. Ideální je obdržený e-recept obratem poslat do lékárny a své léčivo si vyzvednout, co nejdříve to jde.

Příklad: Mám 30 gramů měsíčně, které z 90 procent hradí pojišťovna. E-recept mi pan doktor pošle 10., ale konopí si v lékárně stihnu vyzvednout až 20., což znamená, že další měsíc si ho budu moci vyzvednout opět 20. „Ztratil“ jsem tak deset dní.  Pokud to navíc nestihnete do dvou týdnu, recept propadne. Proto je nejlepší žádat lékaře o recept v době, kdy víte, že budete schopní si ho v následujících dnech vyzvednout.

Zdroj: https://magazin-konopi.cz/

Bez okolků

Otázka ukončení prohibice konopí nebyla nikdy jednoduchá. Osmdesát let se po celém světě o této rostlině lhalo a strašilo, navíc se naprostá většina výzkumů netýkala léčebných či jiných prospěšných vlastností, ale zaměřovala se pouze na potenciální negativní dopady.

Dnes přitom s jistotou víme, že konopí není vstupní branou do světa tvrdých drog. Nikdo také nezpochybňuje, že je nesrovnatelně méně nebezpečné pro jedince i společnost než legální tabák a alkohol. Nikdy nebylo prokázáno, že by užívání konopí samo o sobě způsobovalo jakékoli závažnější nemoci. Naopak klinická praxe i výzkumy přinášejí dnes a denně důkazy, že se jedná o velmi užitečné netoxické léčivo s minimem vedlejších účinků, které dokáže pomáhat na desítky, možná spíše stovky chorob a stavů.

Netvrdím, že se jedná o zázračný všelék, ale s jistotou mohu říct, že dokáže milionům lidí po celém světě ulevovat od bolestí a významně zlepšovat kvalitu života. V dnešní rychle stárnoucí populaci bychom si takových všestranných a bezpečných přírodních léků měli vážit dvojnásob.

Racionální regulace konopí je vítězstvím pro obyčejného občana.

Dnes už také díky příkladům ze Severní Ameriky víme, že regulace rekreačního konopí na rozdíl od prohibice funguje a dělá přesně to, o co se marně desítky let snažila represe: chrání mládež, oslabuje černý trh a generuje peníze do státní kasy místo do kapes kriminálníků. Jenže tady to zdaleka nekončí.

Zatímco u nás sjednocená prohibiční fronta (populističtí politici, policie, státní zástupci, soudy, alkoholová a farmaceutická lobby) straší, že případné ukončení prohibice a zavedení regulovaného trhu bude mít katastrofální následky, v reálu se za velkou louží nic takového neděje.

Studie ze států, které v posledních deseti letech legalizovaly konopí, totiž ukazují, že tato změna vede k zásadnímu snižování spotřeby alkoholu (se všemi pozitivními společenskými důsledky, které to přináší). Kromě toho v místech, kde je dostupné legální konopí pro dospělé, klesá počet smrtelných předávkování opioidy a celková spotřeba těchto nebezpečných léků a drog.

A jak nám v tomto vydání potvrdil Lewis Koski, bývalý vedoucí finančního úřadu, který měl v Coloradu na starost nastavení pravidel regulovaného trhu, po deseti letech od zahájení regulovaného prodeje všechny dostupné statistiky ukazují, že vytrvale klesá počet mladistvých uživatelů konopí.

Jenže skutečným cílem prohibicionistů není chránit děti a společnost, ale především zisky svých sponzorů a chlebodárců. Regulace konopí totiž uškodí především výrobcům drogy jménem alkohol, která drtí český národ jako žádná jiná.

Dále uškodí farmaceutickým firmám, protože vaše maminky a babičky budou místo hrsti oblbováků užívat konopnou tinkturu, čaj a mastičku. A policie a soudy budou muset začít řešit skutečnou kriminalitu, ne honit snadné body na pošlapávání základních lidských práv kvůli pár kytkám na zahrádce.

Legalizace rekreačního konopí chrání mládež, oslabuje černý trh a generuje peníze do státní kasy.

Racionální regulace konopí je zkrátka vítězstvím pro obyčejného občana a celou jeho rodinu i přátele, zatímco z udržování současného statu quo, případně nějakého polovičatého řešení (jako povolení samopěstování, ale nikoli regulovaného trhu) budou nadále profitovat pouze výše jmenované mocné zájmové skupiny a spolu s nimi černý trh s dealery, kteří se vašich dětí na občanku nikdy ptát nebudou.

Proto oslovte své poslance a dejte jim najevo, že podpora dekriminalizace a regulace konopí je nejen věc správná, ale i populární. Není čas otálet!

Zdroj: https://magazin-konopi.cz/

Jak se nespálit při nákupu CBD konopí?

Legálně dostupné květy konopí s minimálním obsahem THC a vysokým obsahem CBD se v poslední době těší nebývalé pozornosti ze strany prodejců i kupujících. Někdy není jednoduché vyznat se v myriádách vzorků, které trh nabízí. Na co si dát pozor a jak se nenechat napálit?

Opáčko z legislativy

Legislativa ohledně legálních produktů z konopí je pro mnohé z nás zmateným bludištěm. Nelze se divit, že mlha obestírající zákony týkající se prodeje květů CBD konopí napomáhá skrýt nekalé aktivity nepoctivých obchodníků. 

Mnozí nakupující, nadšení z možnosti nákupu legálního konopí, často zapomínají na fakt, že ani tato „tráva“ není určena ke kouření nebo jiné konzumaci. Zákony naší země prodej květů za tímto účelem neumožňují ani v případě technického konopí z certifikovaných odrůd. Prodejci tedy musejí dbát na to, aby květy nenabízeli za účelem přímé spotřeby a vyhnuli se tak nařčení ze šíření toxikomanie.

Kontroverzní praktikou je „vylepšování“ vůně květů pomocí různých směsí přírodních terpenů.

Na druhou stranu jediné, co státní orgány od prodávajícího vyžadují, je potvrzení o dodržení limitu pro obsah THC v sušině. Na regulovaných trzích s konopím je běžné, že výrobce či prodejce musí prokázat bezpečnost produktu pro koncového uživatele.

Zákony ČR nepočítají s vnitřním užitím (rozuměj kouřením, vaporizací nebo ústní konzumací) CBD květů a v rovině úřední praxe zase neexistuje přehledné rozdělení kompetencí pro kontrolu tohoto typu prodeje, a tak prozatím nepoctivé obchodníky nikdo příliš nekontroluje, zda neklamou spotřebitele nebo jej dokonce nevystavují zdravotnímu riziku.

Informace na prvním místě

V první řadě se vyplatí vždy nakupovat u prodejců, kteří nic neskrývají a ochotně poskytnou několik základních informací o nabízeném zboží. Je dobré se zeptat na původ nabízených vzorků. Mezi hlavní vývozce CBD konopí patří zejména Švýcarsko a Itálie, ale na trhu rychle přibývá i tuzemských producentů.

Na požádání by měl obchodník umožnit nahlédnout do výsledků laboratorních testů, které má pro případ, že by na něj přišla státní kontrola. Z laboratorní dokumentace vyčteme přinejmenším dvě věci: naměřené obsahy nejdůležitějších kanabinoidů a datum pořízení testu.

Hodnoty kanabinoidů porovnáme s těmi udávanými na nabízeném vzorku. Z data pořízení testu můžeme vyčíst přibližné stáří sušiny nebo pravidelnost provádění kontrolních měření, což je informace nadmíru užitečná vzhledem k těkavosti některých obsahových látek a zájmu, který obchodník o své zboží reálně projevuje.

Zeptáme-li se na odrůdu, ze které daný vzorek pochází, ve většině případů nedostaneme jasnou odpověď. Názvy asociující spojitost s legendárními odrůdami jsou většinou pouhým reklamním trikem. Nicméně pravdou je, že většina pěstitelů využívá ke komerčním účelům několik ověřených odrůd, protože potřebují stabilní výsledky.

Varovné signály

Nejproblematičtější jevem současného trhu s CBD konopím je prodej sušiny, která byla již jednou využita k extrakci pryskyřice. V některých zemích, například v Itálii či Švýcarsku, jsou limity pro obsah THC vyšší než v České republice, a tak někteří podnikavci přišli s metodou, jak se přiživit na prodeji takových květů hned dvakrát.

Pomocí CO2 extrakce, která je ke květům poměrně šetrná, zbaví sušinu většiny pryskyřice a sníží tím obsah kanabinoidů téměř na nulu. Takto upravené konopí je legálně prodejné na českém trhu, ale jedná se o produkt s nulovou medicínskou hodnotou. Palice po extrakci mají nápadně hnědé zabarvení, včetně stonků a okvětních lístků, a vypadají scvrklé. Vezmeme-li si na pomoc zvětšovací sklo, můžeme vypozorovat nápadný nedostatek neporušených trichomů.

Kvalitně vypěstované, zpracované a skladované květy konopí poznáme podle živě zelené barvy okvětních lístků.

Další kontroverzní praktikou je „vylepšování“ vůně květů pomocí různých směsí přírodních terpenů, protože špatně zpracované nebo již jednou extrahované konopí má nevýrazné aroma. Terpeny jsou aromatické látky a mnozí odborníci se domnívají, že jsou klíčem i k některým léčivým vlastnostem konopí.

Přirozené vůně

Díky nim dokážou rostliny vykouzlit nevídané kombinace vůní a zápachů, ale aroma balení gumových medvídku ponechaných za horkého dne na zadním sedadle auta k nim rozhodně nepatří. O rizicích inhalace výparů z terpenových esencí toho zatím příliš nevíme, a i to je faktor, který by měl každý případný experimentátor zvážit.

Nezapomínejme ani na to, že v současnosti si jako kupující nemůžeme bez vlastního dodatečně provedeného laboratorního rozboru spolehlivě a jednoduše ověřit, zda u vybraného vzorku byla dodržena všechna bezpečnostní pravidla pro pěstování konopí určeného k medicinálním účelům.

Při nedodržení odborných postupů mohou konopné květy obsahovat těžké kovy, plísně nebo zbytky pesticidů, tedy látek poškozujících zdraví. Napadení plísněmi lze někdy rozpoznat i u vysušených palic. Varovným signálem jsou bílé chomáčky a fleky nápadně odlišné barvy na květech a stoncích. Takovému konopí je lepší vyhýbat se obloukem.

Rovnou za nosem

Na rozdíl od kritérií zmíněných v předchozích odstavcích, které lze označit za objektivní, je výběr konkrétního produktu otázkou především osobních preferencí.

Anekdotické zkušenosti mnohých uživatelů a nejnovější výzkumy naznačují pozoruhodnou spojitost mezi tím, jak je nám vůně určitého vzorku příjemná, a účinky, jaké by na nás jeho případné užití mohlo mít. Je-li možnost před nákupem ke květům přivonět, směle ji využijeme a řídíme se při výběru svým čichem.

Věnujeme pozornost i obalu, ve kterém je vzorek prodáván a skladován. Nevhodné jsou průhledné obaly, které umožňují přístup světla a degradaci vzorku. Rovněž nevhodné jsou plastové sáčky, protože konopí se v nich zapařuje. V každém případě by balení mělo být vzduchotěsné. V ideálním případě prodejce skladuje květy pohromadě ve větším množství ve vhodné nádobě, v chladu a bez přístupu světla. Z ní pak odebírá pouze množství určené k prodeji v průběhu následujících několika málo dnů.

Kvalitně vypěstované, zpracované a skladované květy konopí poznáme podle živě zelené barvy okvětních lístků a v některých případech se můžeme setkat i s nafialovělými tóny. Hnědá nebo šedozelená barva mívá mnoho příčin, ale vždy svědčí o podřadném produktu. Palice by měly mít i správnou vlhkost, což se vyznačuje tím, že jsou na omak lepivé a při zmáčknutí mezi palcem a ukazovákem lehce pruží. Optimální skladovací vlhkost vzduchu se pohybuje v rozmezí 50 až 60 procent.

Užitečným pomocníkem je příruční lupa s alespoň třicetinásobným zvětšením. Prověříme barvu a množství trichomů, což je hlavní zdroj léčivých látek v konopí. Trichomy vypadají jako malé průhledné chloupky s kuličkou pryskyřice na konci a u zralého konopí by měly mít mléčnou až zlatavou barvu. Při bližším pohledu můžeme odhalit i plísně, které pod zvětšovacím sklem vypadají jako malé bílé pavučinky.

Etiketa nákupu

Ač jsme na předchozích řádcích mluvili zejména poměrně kriticky o některých aspektech prodávaného CBD konopí, není naším cílem, aby čtenář nabyl dojmu, že na českém trhu nenajdeme poctivé a důvěryhodné prodejce.

V ideálním případě prodejce skladuje květy pohromadě ve větším množství ve vhodné nádobě, v chladu a bez přístupu světla.

Mnozí z nich jsou opravdovými nadšenci a snaží se manévrovat v úzkých mantinelech vymezených nepromyšlenou legislativou.

Je samozřejmostí, že bychom se při dotazovaní neměli chovat povýšeně, a to ani v případě, že nejsme spokojeni s nabízeným zbožím. Důrazně varujeme před pokládáním otázek, na které nemohou prodejci ze zákona odpovědět.

Nikdy nemanipulujeme s vystavenými vzorky bez předchozího svolení a palice ani nádoby s nimi si nestrkáme přímo k nosu. K ocenění aroma nám bohatě postačí přivonění z větší dálky.

Závěrem slovo k e-shopům a dalším formám internetového prodeje. Při nákupu na dálku máme omezené možnosti posouzení kvalit kupovaného zboží, ale i tak si můžeme předem vyžádat laboratorní dokumentaci a některé další informace.

Zdroj: https://magazin-konopi.cz/

Udělej si doma: Bylinné kapky z konopí

Konopné tinktury jsou často neprávem opomíjeny, ačkoli jsou velmi účinné a jejich výrobu zvládne úplně každý. Zajišťují rychlé vstřebání a nástup účinků, čímž se osvědčují nejen u vnitřního užití, ale i při kožní aplikaci, například u bolestivých naraženin.

Co je konopná tinktura?

Konopná tinktura je výluh obvykle získávaný macerací bylin v alkoholovém základu. V bylinkářství je tento způsob zpracování velmi oblíben a používá se odnepaměti. Velkou výhodou tinktur je zejména možnost jejich dlouhodobého skladování, kdy ve tmě a chladu vydrží i déle než rok.

Alkohol má schopnost na sebe vázat a konzervovat vysoké množství účinných látek. Tinktury jsou proto ideální pro intenzivní bylinnou terapii. Lze je užívat přímo pod jazyk či přidávat do šťávy, čaje, polévky, omáček, džusů, smoothies nebo třeba salátových zálivek. 

Kde kapky použijete?

Při potírání kůže je využijete k úlevě od kožních infekcí a plísní. Masáže kloubů a svalů pomohou při bolestech pohybového aparátu.

Jak na výrobu kapek z konopí?

Výběr alkoholu

Pro přípravu konopných tinktur se hodí alespoň 40% alkohol. Použít můžeme konzumní líh, klasickou vodku nebo jinou pálenku. V našich krajích je oblíbená zejména slivovice či hruškovice, nejlépe pak ta z plodů vlastní zahrady. Pro tinktury cílené na topickou (kožní) aplikaci je nepřekonatelná klasická Alpa francovka, která je plná i dalších prospěšných látek.

Upozornění: Nikdy nepoužívejte průmyslový alkohol nebo masážní líh, které jsou obzvláště pro vnitřní užití zcela nevhodné.

Příprava konopí

Konopí používáme pouze sušené a před použitím je dekarboxylujeme, čímž aktivujeme účinné látky. Dekarboxylaci konopí provádíme pečením nahrubo podrcených paliček na plechu v troubě vyhřáté na cca 110 až 130 °C, přibližně 10 až 15 minut, „do křupava“. Více se o tomto procesu dočtete v magazínu Konopí č. 1.

Protřepat a uležet

Připravené konopí a další ingredience dle vybraného receptu dáme do zavařovací sklenice se šroubovacím uzávěrem, zalijeme alkoholem a pár minut intenzivně protřepáváme. Je dobré zvolit o něco větší sklenici, než je objem ingrediencí, aby nebyla úplně plná, a zbyl prostor na důsledné rozhýbání obsahu.

Následně odložíme do tmy k nejméně dvoutýdennímu odpočinku při pokojové teplotě. Zejména během prvního týdne směs každý den opět důkladně protřepeme.

Výslednou tinkturu dvakrát scedíme: poprvé přes sítko, podruhé přes mokrý kávový filtr. Pokud použijete suchý filtr, hrozí, že se do něj část cenné tinktury nenávratně vsákne.

Tipy na použití kapek z konopí

Při vnitřním užití tinktur začněte na dávce 1 mililitr. Dle výsledků můžete postupně přidávat až do nástupu kýženého účinku, který obvykle přichází už po 15–20 minutách, což je velké plus tinktur.

Pokud si přejete z výtažku odstranit alkohol, nakapejte jej do horkého čaje nebo polévky. Prakticky všechen se odpaří a účinné látky z tinktury přejdou do vody.

Upozornění: Někteří bylinkáři proces extrakce urychlují zahříváním alkoholu, což ale v domácích podmínkách rozhodně nedoporučujeme. U zahřívání totiž vzniká riziko, že alkoholová směs vzplane.

Zdroj: https://magazin-konopi.cz/

Tři studie objasňují vliv konopí na obezitu a diabetes

Mezi terapeutické účinky CBD se řadí snížení zánětu a oxidačního stresu, které jsou základem rozvoje nejen kardiovaskulárních, metabolických a neurodegenerativních onemocnění, ale i obezity. Tým polských vědců proto hodnotil vliv CBD na obsah a složení lipidů v srdeční tkáni u potkanů během sedmitýdenní diety s vysokým obsahem tuků.

Článek vyšel v časopise Prostaglandins & Other Lipid Mediators. Jeho autoři dospěli k závěru, že CBD se zdá být relativně bezpečné pro léčbu srdečních onemocnění způsobených obezitou. Navíc má protizánětlivé a částečně antioxidační vlastnosti.

V další studii se mezinárodní tým vědců ze Spojených arabských emirátů, Egypta a Indie zabýval ochrannými účinky terpenu beta-karyofylenu u myšího modelu diabetické kardiomyopatie. Ta je charakterizována jednak zvýšenou akumulací lipidů a sníženým využitím glukózy v důsledku abnormálního metabolismu lipidů v buňkách srdečního svalu. Jednak oxidačním stresem, fibrózou myokardu a zánětem, které nakonec vedou k srdeční dysfunkci.

Mezi terapeutické účinky CBD se řadí snížení zánětu a oxidačního stresu.

Článek byl publikován v časopise ACS Pharmacology & Translational Science. Dočteme se v něm, že léčba beta-karyofylenem měla pozoruhodné protektivní účinky. Bylo to díky příznivé modulaci biochemických a molekulárních parametrů, které byly u myší s diabetickou kardiomyopatií změněny.

Cílem třetí nedávno zveřejněné práce týmu iránských vědců bylo vyhodnotit souvislost mezi užíváním konopí a diabetem druhého typu. Důvodem byla skutečnost, že údaje v literatuře se rozcházejí. Souhrnný článek vyšel v časopise Phytotherapy Research. Na základě metaanalýzy odhalil, že pravděpodobnost vzniku diabetu typu 2 u osob užívajících konopí byla nižší než u osob neužívajících

Zdroj: https://magazin-konopi.cz/

CBD jako doplňková léčba u blefarospazmu

Blefarospazmus je stav charakterizovaný opakovaným mimovolným stahem očních víček. Terapií první volby je pravidelná injekce botulotoxinu do kruhového očního svěrače nebo do jeho blízkosti každé tři až čtyři měsíce.

Navzdory účinnosti této léčby má mnoho pacientů reziduální příznaky, které nelze léčit dostupnými léky nebo chirurgickými postupy. Američtí oční lékaři se rozhodli u pacientů s blefarospazmem vyzkoušet podávání malé dávky CBD. Článek otiskl specializovaný časopis Translational Vision Science & Technology.

Nízká dávka CBD může být účinným doplňkem botulotoxinové léčby blefarospazmu.

Dočteme se v něm, že této prospektivní, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované, randomizované, zkřížené studie se zúčastnilo dvanáct dobrovolníků, kteří podstupují standardní botulotoxinovou terapii. Studie trvala šest měsíců. Pacienti byli v rámci pravidelných kontrol sledováni pomocí komerčně dostupné videokamery s vysokým rozlišením, která snímala polohu víček s frekvencí 30 snímků za sekundu.

Bylo zjištěno, že denní dávka 200 miligramů CBD byla dobře snášena. Nebyly hlášené nežádoucí účinky, a hlavně došlo ke statisticky významnému zlepšení několika parametrů blefarospazmu. Konkrétně mediánu maximální rychlosti zavření víček a mediánu trvání zavření víček. Autoři studie prokázali, že nízká dávka CBD může být účinným doplňkem botulotoxinové léčby blefarospazmu a do budoucna navrhují studii s vyššími dávkami.

Zdroj: https://magazin-konopi.cz/

Jak bylo CBD objeveno?

CBD: tři písmena, se kterými se dnes setkáváme téměř na každém kroku. Intenzivní vědecký výzkum potvrzuje stále nové účinky kanabidiolu u nejrůznějších diagnóz. Na druhou stranu skutečnost, že tato nepsychotropní látka pochází z konopí, jí dodává zejména v očích široké veřejnosti auru tajemna, ba dokonce kontroverze.

Toho se někteří výrobci neostýchají využít. Prodávají své produkty v různých bizarních formách s nízkou vstřebatelností (například čokoláda nebo med) anebo se zanedbatelným obsahem CBD za přemrštěné částky jako zázračné „všeléky“, někdy i tvrdí, že mají omamné účinky.

Objev CBD

Příběh CBD je však mnohem starší. Trvalo téměř osmdesát let, než se tento přehlížený příbuzný THC stal skutečnou „superstar“ mezi rostlinnými léčivy. Objevitel CBD profesor Roger Adams (potomek amerického prezidenta Johna Adamse) byl jedním z nejtalentovanějších chemiků své doby.

V šestnácti letech se dostal na Harvard a po jeho absolvování odešel do Německa. Krátce poté začala první světová válka a Adams se vrátil do Spojených států. Přinesl si s sebou znalosti německé chemie, které mu vynesly místo v tajném vojenském výzkumu, kde se specializoval na vývoj účinnějších ochranných prostředků.

Objevitel CBD profesor Roger Adams byl potomkem amerického prezidenta Johna Adamse a jedním z nejtalentovanějších chemiků své doby.

Po válce v práci pro armádu pokračoval, a tak se dostal k výzkumu konopí. To bylo sice po vlně masivní propagandy v roce 1937 ve Spojených státech zakázáno, zájem vlády o možné vojenské využití jeho psychoaktivních účinků však přetrvával. Tajné služby věřily, že právě v této rostlině najdou bájné „sérum pravdy“. Proto bylo profesoru Adamsovi uděleno povolení pracovat s konopným extraktem.

V lednu 1940 se mu podařilo izolovat chemicky čistou látku z rostlin Cannabis sativa divoce rostoucích na loukách v Minnesotě. Jeho zaměstnavatele tento objev příliš nenadchl: podle testů na zvířatech neměla látka žádné psychoaktivní účinky.

Přestože měl Adams v té době poměrně málo prostředků k určení molekulární struktury, podařilo se mu to téměř přesně. Zjistil, že jeho látka má o jednu alkoholovou skupinu více než kanabinol (CBN – v té době jediný známý kanabinoid), a pojmenoval ji kanabidiol. Strukturu CBD definitivně potvrdil až v roce 1963 izraelský chemik Rafael Mechoulam.

Hledání THC

Adamsovi se podařilo zefektivnit proces izolace CBD (a také CBN) a nechal si ho patentovat, ale psychoaktivní složka v konopí mu stále unikala. Když v roce 1941 experimentoval s CBD, vystavil ho působení kyseliny.

Jako zkušený chemik předpokládal, že nízké pH přemění CBD na molekulu, kterou nazval tetrahydrokanabinol. Ve skutečnosti vytvořil směs různých forem (tzv. izomerů) THC, které se liší pouze polohou dvojné vazby (ta se nazývá delta, proto známe například delta-6-THC, delta-8-THC a nejrozšířenější delta-9-THC).

Při testech na krysách zjistil, že tato směs izomerů THC je vysoce psychoaktivní. Krátce poté jeho blízký spolupracovník profesor Siegfried Walter Loewe potvrdil, že hlavní účinnou složkou směsi je delta-9-THC.

Ačkoli Adams předpokládal, že THC se v konopí vyskytuje přirozeně, nikdy se mu ho nepodařilo z rostlinného materiálu izolovat. To se podařilo teprve v roce 1964 zmiňovanému profesoru Mechoulamovi, který je proto považován za objevitele tetrahydrokanabinolu.

Faktem však je, že americká armáda experimentovala s čistým delta-9-THC již během druhé světové války. Ukázalo se však, že jako „sérum pravdy“ je k ničemu.

Kyselina z Olomouce

Kyselina kanabidiolová (CBDA) byla v čisté formě poprvé izolována na Univerzitě Palackého v Olomouci v roce 1955. Byla to vůbec první známá kanabinoidní kyselina. Dnes již víme, že všechny kanabinoidy vznikají v rostlině jako kyseliny, které se působením kyslíku a tepla pouze mění na neutrální formy – kanabinoidy.

Přeměna CBD na THC

Stejně jako se Adamsovi podařilo z CBD vytvořit směs různých izomerů THC, probíhá tato reakce i v těle. Kyselé prostředí žaludku může přeměnit část CBD, zejména pokud bylo užito ústy (perorálně). Ačkoli tato reakce není dostatečně účinná, aby vyvolala omamný účinek, a to ani po konzumaci velkého množství CBD, může mít za následek pozitivní test na THC v moči.

Z dnešního pohledu je obdivuhodné, že se před téměř sedmdesáti lety podařilo izolovat tak křehkou molekulu, jako je CBDA. Strukturu definitivně potvrdil až kdo jiný než profesor Mechoulam v roce 1964.

Objevitelé CBDA, profesoři Kabelík, Krejčí a Šantavý, popsali také její silné antibakteriální účinky. Je velká škoda, že tyto objevy nebyly publikovány v mezinárodním vědeckém časopise, ale pouze v univerzitním periodiku, kde se na ně dodnes takříkajíc práší.

Pomalé prosazování v léčbě

Vzhledem k tomu, že při prvních testech na zvířatech byly pozorovány jen minimální akutní účinky CBD, farmaceutický průmysl o tuto látku neprojevil zájem. Ačkoli první studie uváděly analgetickou a antiepileptickou aktivitu, nevyvolaly velkou odezvu.

O třicet let později se tým brazilských vědců rozhodl znovu prozkoumat možnosti využití CBD proti epilepsii. V důsledku toho byla v roce 1980 oficiálně potvrzena schopnost CBD potlačovat záchvaty u lidských pacientů. První antiepileptikum s obsahem CBD, Epidiolex, však bylo schváleno pro lékařské použití až v roce 2018 ve Spojených státech.

CBD versus THC

Na konci 20. století, kdy se ve velkém rozmohlo pěstování a šlechtění nových odrůd pod umělým osvětlením (tzv. indoor), se většina pěstitelů snažila dosáhnout co nejvyššího obsahu THC. Často se tak dělo na úkor CBD nebo jiných kanabinoidů.

Kyselina kanabidiolová (CBDA) byla v čisté formě poprvé izolována na Univerzitě Palackého v Olomouci v roce 1955.

Zatímco u mnoha planě rostoucích rostlin (tzv. landrace) je poměr THC a CBD ve prospěch CBD, na černém trhu i na domácích zahrádkách desítky let produkované odrůdy často neobsahují téměř žádné CBD. To se začalo postupně měnit až díky semenným bankám, jako je CBD Crew Scotta Blakeyho alias Shantibaby. Dnes jsou běžně dostupné odrůdy s vysokým obsahem CBD. A pokud je obsah THC nižší než 0,3 procenta, jsou i legální.

Přesvědčení, že za veškerý účinek konopí je zodpovědné pouze THC, a tendence ignorovat všechny ostatní obsažené látky je nyní pomalu, ale jistě na ústupu. Mezi laickou i odbornou veřejností však často dochází k podobně zavádějícímu zjednodušení: zatímco THC je zodpovědné za všechny omamné účinky v „marihuaně“, CBD je údajně zodpovědné za všechny léčivé účinky.

V důsledku tohoto hlubokého nepochopení farmakologie konopí se odpovědné orgány snaží oddělit trh s CBD od trhu s konopím. Ideálně tak, aby bylo možné používat pouze stoprocentně čisté CBD.

Faktem je, že ačkoli je CBD nepochybně mimořádně zajímavým léčivem samo o sobě, jeho účinek zdaleka nedosahuje účinku plynoucího z kombinace velkého množství látek, které se nacházejí ve skutečně celospektrálních extraktech. Nicméně i další kanabinoidy, především CBG a CBN, rychle získávají na popularitě. Vše nasvědčuje tomu, že jsou na cestě k podobné slávě jako CBD.